Už za méně než měsíc se přesunu mezi dvěma srdci... z Evropského do srdce Asie. Těším se tam čím dál víc, hlavně když narážím na videa jako je tohle:
Nebo se dozvídám od místních, jak si na zahrádce pěstují melouny, když dostanou žízeň, zajdou k nejbližší říčce a prostě se napijou... Při těchto představách se mi vybavují Mayovky s Vinnetouem a jeho bledým bratrem "šarlím" v hlavní roli, které mému mladšímu já doslova učarovali nejdřív. Ještě teď si vzpomínám, jak jsme se vždycky sešla celá rodina u TV, rozplácli se na gauči a hltali každičkou minutu z příběhu. Jak se nás rodičové snažili donutit, abychom se při přestřelkách nedívali. Ale znáte to 5, 6 a 10 letí prckové nejsou zas tak blbí aby nezjistili, že když si zakryjí oči dlaní a mezi ukazováčkem a prostředníčkem nechají malou mezeru, tak můžou po očku sledovat a nikdo nic nezjistí :)
Zkrátka Kyrgyzstán mi asociuje Old Shatterhanda a další zálesáky. S nimi jde ruku v ruce charakter a lidské hodnoty jako je spravedlnost, upřímnost, schopnost za každých okolností dodržet slovo atd.
Včera na Barcampu mluvil Jaroslav Svoboda o své cestě osamělého vlka do podobných krajů a z jeho zkušenosti je většina úplně obyčejných lidí vlastně našimi hrdiny. K Jardovi se chovali přesně jak by člověk očekával od Old Shatterhanda. Jeden příklad za všechny. Jarda se na motorce rozsekal kousek od Afghánských hranic, byl na tom dost špatně, ale naštěstí jeli po dost nefrekventované cestě nějací týpci v džípu, zastavili mu a odvezli ho asi 300 km do nemocnice. O motorku se prý nemá starat, to nějak zařídí. Dal jim všechny papíry od mašiny, aby s ní mohli přes hranice.... Oni si ji klidně mohli nechat a nikdo by nikdy nemohl na nic přijít... ale neudělali to. Obecně v těch zemích pří nevedou nějaké smlouvy, prostě se na něčem domluví a to platí. Jejich slovo, jméno a pověst tam je NĚCO.
To mě stále víc utvrzuje o charakteru lidí ve střední Asii.
Původně měl být tento příspěvek o Azbuce a začátcích s ruštinou, ale nějak mě to stáhlo na jinou cestu. Měním nadpis a o Azbuce snad někdy příště ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat