Už za méně než měsíc se přesunu mezi dvěma srdci... z Evropského do srdce Asie. Těším se tam čím dál víc, hlavně když narážím na videa jako je tohle:
Nebo se dozvídám od místních, jak si na zahrádce pěstují melouny, když dostanou žízeň, zajdou k nejbližší říčce a prostě se napijou... Při těchto představách se mi vybavují Mayovky s Vinnetouem a jeho bledým bratrem "šarlím" v hlavní roli, které mému mladšímu já doslova učarovali nejdřív. Ještě teď si vzpomínám, jak jsme se vždycky sešla celá rodina u TV, rozplácli se na gauči a hltali každičkou minutu z příběhu. Jak se nás rodičové snažili donutit, abychom se při přestřelkách nedívali. Ale znáte to 5, 6 a 10 letí prckové nejsou zas tak blbí aby nezjistili, že když si zakryjí oči dlaní a mezi ukazováčkem a prostředníčkem nechají malou mezeru, tak můžou po očku sledovat a nikdo nic nezjistí :)
Zkrátka Kyrgyzstán mi asociuje Old Shatterhanda a další zálesáky. S nimi jde ruku v ruce charakter a lidské hodnoty jako je spravedlnost, upřímnost, schopnost za každých okolností dodržet slovo atd.
Včera na Barcampu mluvil Jaroslav Svoboda o své cestě osamělého vlka do podobných krajů a z jeho zkušenosti je většina úplně obyčejných lidí vlastně našimi hrdiny. K Jardovi se chovali přesně jak by člověk očekával od Old Shatterhanda. Jeden příklad za všechny. Jarda se na motorce rozsekal kousek od Afghánských hranic, byl na tom dost špatně, ale naštěstí jeli po dost nefrekventované cestě nějací týpci v džípu, zastavili mu a odvezli ho asi 300 km do nemocnice. O motorku se prý nemá starat, to nějak zařídí. Dal jim všechny papíry od mašiny, aby s ní mohli přes hranice.... Oni si ji klidně mohli nechat a nikdo by nikdy nemohl na nic přijít... ale neudělali to. Obecně v těch zemích pří nevedou nějaké smlouvy, prostě se na něčem domluví a to platí. Jejich slovo, jméno a pověst tam je NĚCO.
To mě stále víc utvrzuje o charakteru lidí ve střední Asii.
Původně měl být tento příspěvek o Azbuce a začátcích s ruštinou, ale nějak mě to stáhlo na jinou cestu. Měním nadpis a o Azbuce snad někdy příště ;)
neděle 16. června 2013
neděle 9. června 2013
Víza a letenky
Ještě před výběrem stáže jsem zkontroloval web ministerstva zahraničních věcí kvůli tomu, jestli jsou potřeba víza nebo nejsou. Visela tam celkem důvěryhodná zpráva, že zhruba před rokem Kyrgyzstán otevřel hranice pro turisty ze 44 zemí světa včetně České republiky. Na konci byla věta ať si občané ověří informace u Kyrgyzského ekvivalentu MZV. Ale kdo by to dělal, žejo?
Jenomže pak se najednou objevil v naší FB skupině odkaz na webovky Kyrgyzského ministerstva zahraničí Visa Requirement a... světe div se... ČR tam nebyla. Docela mě ta informace rozrušila a zaměstnala na jeden večer. Bylo totiž divné, že všechny státy z té 44ky zmíněné na MZV tam byly, jenom ne Česká republika. Nedařilo se mi najít žádný dokument, který by rušil zpřístupnění občanů ČR do Kyrgyzstánu za turistickýma účelama. Ani nikde na webových diskuzích se o tom nepsalo... No, ozval jsem se kontaktní osobě v KG - Zeinep.
Do 24 hodin přišla zpráva, že mluvila s někým na ministerstvu a skutečně jsou hranice pro Čechy a Moraváky otevřené. Uff celkem se mi ulevilo. Ještě jsme o tom chvilku diskutovali a přišli na to, že se nejspíš na tom webu ministerstva schováváme pod názvem:
Letenky začaly před nedávnem zdražovat, byl tedy nejlepší čas je koupit. Možností několik.
Rusko mě lákalo hlavně kvůli přestupům v Moskvě. Možnost vidět Kreml by byla skvělá, ale tam bych potřeboval víza.
Vypadalo to na ty Ukrajince a přestup v Kyjevě. Jenže když jsem pak porovnával ceny, tak těch 2500 Kč, které by se ušetřili přestupem v Istanbulu mě nahlodaly... přemýšlel jsem o tom, že bych to risknul. Přece jen je dost velká pravděpodobnost, že se nic nestane, ale pak jsem si vzpomněl na závěr z Mafie, kde Tommy Angelo mluví o zásadách a bylo jasno - letím s ukrajinskou leteckou společností z Prahy přes Kyjev.
Jenomže pak se najednou objevil v naší FB skupině odkaz na webovky Kyrgyzského ministerstva zahraničí Visa Requirement a... světe div se... ČR tam nebyla. Docela mě ta informace rozrušila a zaměstnala na jeden večer. Bylo totiž divné, že všechny státy z té 44ky zmíněné na MZV tam byly, jenom ne Česká republika. Nedařilo se mi najít žádný dokument, který by rušil zpřístupnění občanů ČR do Kyrgyzstánu za turistickýma účelama. Ani nikde na webových diskuzích se o tom nepsalo... No, ozval jsem se kontaktní osobě v KG - Zeinep.
Do 24 hodin přišla zpráva, že mluvila s někým na ministerstvu a skutečně jsou hranice pro Čechy a Moraváky otevřené. Uff celkem se mi ulevilo. Ještě jsme o tom chvilku diskutovali a přišli na to, že se nejspíš na tom webu ministerstva schováváme pod názvem:
Chazsh
jen nás prostě blbě přeložili.Letenky začaly před nedávnem zdražovat, byl tedy nejlepší čas je koupit. Možností několik.
- Pegasus - nejlevnější, trošku pochybná společnost
- Turkish Airlines - dobré reference a také hodně levní
- Ukrajinci - malinko dražší
- Rusáci - malinko dražší
Rusko mě lákalo hlavně kvůli přestupům v Moskvě. Možnost vidět Kreml by byla skvělá, ale tam bych potřeboval víza.
Vypadalo to na ty Ukrajince a přestup v Kyjevě. Jenže když jsem pak porovnával ceny, tak těch 2500 Kč, které by se ušetřili přestupem v Istanbulu mě nahlodaly... přemýšlel jsem o tom, že bych to risknul. Přece jen je dost velká pravděpodobnost, že se nic nestane, ale pak jsem si vzpomněl na závěr z Mafie, kde Tommy Angelo mluví o zásadách a bylo jasno - letím s ukrajinskou leteckou společností z Prahy přes Kyjev.
Čas 2:19:00.
Co to je ten Kyrgyzstán?
Hoooray, jedu do Kyrgyzstánu, je na čase ho začít Googlit a pozjišťovat si nějaké info.
Kyrgyzstán je takový drobek mezi giganty. Ačkoliv třikrát větší než Česká republika, stejně je to drobek, v porovnání se sousedními státy. Sousedí s Čínou, Kazachstánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem. Vzdušnou čarou kousek od KG jsou další státy rozlohově z TOP 20 světa - Rusko, Indie a Mongolsko.
Kyrgyzstán má zhruba pět miliónů obyvatel z nichž většina se živý farmářskou prací v horách. V horách je silné slovo, ale v podstatě všechno v Kyrgystánu je v horách. 40 % území leží výš než 3000 m nad mořem, začínají tam taky Himaláje a s nimi i sedmitisícovky, ale tam se asi nedá pěstovat nic jiného, než fialové krávy.
Jediné město Kyrgyzstánu nad 100 000 obyvatel je Biškek - ten má necelý milion. Dalšího půl milionu žije v menších městech a zbývajících 3,5 miliónu obyvatel v osadách a na vesnicích.
Mluví se tam z části rusky (hlavně ve městech) a z části Kyrgyzsky. Kdo by čekal, že to jsou podobné jazyky, tak by se spletl. Kyrgyzština vychází z turečtiny a je to úplně jiný kafe. Oba jsou úřední jazyky, ale ve městech se jede spíš na ruštinu a obyvatele mimo města invaze Rusáků nezajímala, tak si nadále šprechtí po kyrgyzsky.
Hlavní rekreační oblastí země je moře. Je to takové jejich speciální moře. Technicky vzato se jedná o obrovské jezero s nasládlou vodou. Rozloha 6236 km² a průměrná hloubka 278 metrů stačí k tomu, aby vytvořila přímořské klima. Jedině u toho jezera nejsou velké výkyvy teplot, běžné jinak pro celý KG. A právě u toho jezera by se měl nacházet kemp, ve kterém budeme pobývat.
Podle toho, co jsem zatím vypozoroval, tak tam žijí lidé s mongolskými rysy. Pozoroval jsem hlavně teda holky - ty mají velké tmavé oči a tmavé vlasy.... a jsou celkem pěkný :)
Mají tam zajímavé zvyklosti... třeba ty týkající se úplatků. Je to úplně jiná mentalita než u nás. Učitelé tam údajně berou úplatky, normálně se s tím počítá. Mají tak malé platy, že by bez nich nevyžili. Ale co jsem zaslechl z vyprávění, tak to není tak, že by někdo zaplatil a dostal titul, ale zaplatí a je připuštěn ke zkoušce. Každej o tom ví, nikdo to neřeší.
Další zvyk, který mě zaujal je spojený se svatbami. Mají tam tradici, že když kluk "unese" holku, tak ta si ho musí vzít. Pak ji vysoutěží nějaké věno, za které ji prodá domů, vezmou se a jsou svoji až do smrti. Tato tradice se nejspíš bere různě vážně v různých oblastech. Jednu holčinu unesl kluk a podle jejích slov byl celkem pěknej, tak si ho vzala (údajně nemusela). Druhá zase má dost velké obavy a bojí se toho, až ji někdo unese (vycítil jsem z rozhovoru, že si ho musí pak vzít).
Kyrgyzstán je takový drobek mezi giganty. Ačkoliv třikrát větší než Česká republika, stejně je to drobek, v porovnání se sousedními státy. Sousedí s Čínou, Kazachstánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem. Vzdušnou čarou kousek od KG jsou další státy rozlohově z TOP 20 světa - Rusko, Indie a Mongolsko.
Kyrgyzstán má zhruba pět miliónů obyvatel z nichž většina se živý farmářskou prací v horách. V horách je silné slovo, ale v podstatě všechno v Kyrgystánu je v horách. 40 % území leží výš než 3000 m nad mořem, začínají tam taky Himaláje a s nimi i sedmitisícovky, ale tam se asi nedá pěstovat nic jiného, než fialové krávy.
Mluví se tam z části rusky (hlavně ve městech) a z části Kyrgyzsky. Kdo by čekal, že to jsou podobné jazyky, tak by se spletl. Kyrgyzština vychází z turečtiny a je to úplně jiný kafe. Oba jsou úřední jazyky, ale ve městech se jede spíš na ruštinu a obyvatele mimo města invaze Rusáků nezajímala, tak si nadále šprechtí po kyrgyzsky.
Hlavní rekreační oblastí země je moře. Je to takové jejich speciální moře. Technicky vzato se jedná o obrovské jezero s nasládlou vodou. Rozloha 6236 km² a průměrná hloubka 278 metrů stačí k tomu, aby vytvořila přímořské klima. Jedině u toho jezera nejsou velké výkyvy teplot, běžné jinak pro celý KG. A právě u toho jezera by se měl nacházet kemp, ve kterém budeme pobývat.
Časosběrné video - hvězdy, hory, jezera.
Podle toho, co jsem zatím vypozoroval, tak tam žijí lidé s mongolskými rysy. Pozoroval jsem hlavně teda holky - ty mají velké tmavé oči a tmavé vlasy.... a jsou celkem pěkný :)
Mají tam zajímavé zvyklosti... třeba ty týkající se úplatků. Je to úplně jiná mentalita než u nás. Učitelé tam údajně berou úplatky, normálně se s tím počítá. Mají tak malé platy, že by bez nich nevyžili. Ale co jsem zaslechl z vyprávění, tak to není tak, že by někdo zaplatil a dostal titul, ale zaplatí a je připuštěn ke zkoušce. Každej o tom ví, nikdo to neřeší.
Takhle se tam baví děti ve volných chvílích.
Proč Kyrgyzstán?
Otázka PROČ je podle Simona Sinka zásadní... já se od doby, co jsem viděl jeho TED talk, kladu tuto otázku poměrně často.
PS: Po minulých zkušenostech zakládám samostatný blog jen pro zápisky z Kyrgyzstánu, aby to bylo přehlednější. Snad tam bude lepší připojení k internetu a víc volného času než na Aljašce ať můžu psát často.
Simon Sinek: How great leaders inspire action
V tomto případě ale odpověď nebude tak jednoduchá, je to spíš shoda různých okolností, které se pokusím nastínit na následujících řádcích.
Tři roky zpátky se mně dostala do ruky kniha Nikdy se nevzdávej. Radim Jančura v ní naznal, že člověk by měl strávit nějaký čas v cizině. Pár měsíců v Americe, pár měsíců někde v Asii, pár měsíců dole v Austrálii. Přišlo mi to jako celkem dobrý nápad a tak jsem loni vyrazil na Aljašku a letos jsem chtěl opět něco podniknout.
Přemýšlel jsem o Zélandu, odradily mě vysoké vstupní náklady a to, že je to lifetime příležitost. Jednou za život může člověk strávit rok pracovně v NZ a být daňově zvýhodněn. Hledal jsem spíš něco, kde musí být studentem, aby se tam dostal. Protože tohle mohou být moje poslední prázdniny v životě. Poslední období, kdy budu mít statut studenta a volný čas.
Přemýšlel jsem také o farmách na Islandu... opět ta příležitost není vázaná na studenta. Se StudenAgency se tam člověk může dostat na rok, i když není student. Island tedy může také počkat.
Další možností byl Camp v USA. Lákaly nízké náklady a nutnost býti studentem... Jenomže do Ameriky už mě to tolik netáhne.
Kanada - podobně jako NZ nebo Island - může počkat.
Kanada - podobně jako NZ nebo Island - může počkat.
Poslední zvažovanou možností bylo vyjet na stáž přes AIESEC a ta to taky vyhrála. Člověk musí být student, výběr, kam vyjet je vskutku rozmanitý, náklady malé (v podstatě jen cesta a poplatek za zprostředkování 5000 Kč) a hlavně to zabezpečují sami studenti - a to je pro mě hodně důležité.
Dostal jsem přístup k tisícům stáží po celém světě, stačilo si jen vybrat. Nebyla to taková prdel, podle jakého klíče se chcete rozhodnout, když je tolik možností? Já chtěl původně dělat fotografa v Indonésii, protože na to visel leták na FB. Pak jsem se rozhodl pro Malajsii. Láká mě Kuala Lumpur a Singapur, který je kousek. V Malajsii bylo otevřených cca 10 stáží ve vyhovujícím intervalu od 1. 7. do 10. 9. 2013. Začal jsem obepisovat kontaktní osoby. Ty ovšem během pár dní nezareagovaly... a protože se ke mně dostaly informace, že v průběhu dubna se stáže rychle rozeberou, čekání nebylo na místě. Co teď? Vzpomněl jsem si, že na nějaké infoschůzi ke stážím od brněnského AIESECu mluvil jeden stážista o Kyrgyzstánu, kde byl minulý rok. Měla tam být krásná příroda, sedmitisícové hory, hodní lidé, koně jako nejrozšířenější dopravní prostředek... Moc se mi líbilo jak své zážitky z té země líčil. Mrkl jsem tedy i na stáže v Kyrgyzstánu a hele. Byly tam nějaké a jedna z nich k projektu All about summer vypadala suprově. Dělat dětem na táboře vedoucího společně s dvacítkou dalších mladých lidí z celého světa by mohla být náramný zážitek.
Tohle je první fotka Kyrgyzstánu, kterou nám organizátoři poslali.
Napsal jsem tam maila a pak už měly věci rychlý spád. Téměř okamžitě dorazila odpověď, dohodli jsme se na Skype pohovoru, den na to mi Zeinep dala vědět, že mě berou. Začali jsme si s lidma z KG psát na FB... byli strašně fajn. Když jsem se jen zmínil, že se chci naučit aspoň nějaké základy ruštiny, okamžitě mi byla nabídnuta několikanásobná pomoc. Sdílejí s námi fotky z KG a z campu, kde budeme trávit léto... všichni jsou milí, když je potřeba tak rádi pomůžou, prostě paráda.
PS: Po minulých zkušenostech zakládám samostatný blog jen pro zápisky z Kyrgyzstánu, aby to bylo přehlednější. Snad tam bude lepší připojení k internetu a víc volného času než na Aljašce ať můžu psát často.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)